Varšavská smlouva

Varšavská smlouva - smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Smlouva, která sdružovala socialistické státy, byla podepsána ve Varšavě dne 14. května 1955 a zrušena 1. července 1991.

Členskými státy byla - Albánská lidová republika (do roku 1968), Bulharská lidová republika, Československá republika, Maďarská lidová republika, Německá demokratická republika (od roku 1956), Polská lidová republika, Rumunská socialistická republika a Svaz sovětských socialistických republik.

Cílem Varšavské smlouvy bylo podřídit armády členských států sovětskému velení, legitimizovat pobyt sovětských vojsk na území některých členských států, koordinace politiky a vytvoření systému kolektivní bezpečnosti v Evropě, resp. spolupráce ve vojenské oblasti při společné obraně socialismu, suverenity a nezávislosti, a také vytvoření protipólu k severoatlantickému paktu. 

Nejvyšším politickým orgánem Varšavské smlouvy byl oficiálně Politický poradní výbor složený z nejvyšších stranických a státních představitelů členských zemí. 

Velení sídlilo v Moskvě a v jeho čele stáli pouze sovětští vojenští představitelé. Zástupci ozbrojených sil ostatních států byli pouze styčnými důstojníky, přinášejícími instrukce sovětského velení. 

Jediná vojenská operace všech členů Varšavské smlouvy (mimo Rumunska a Albánie) byla invaze vojsk do Československa 21. srpna 1968.

Varšavská smlouva se navenek tvářila jako obranný pakt, ale v dochovaných operačních plánech se počítalo s rychlou likvidací útoku NATO a následným obsazením západní Evropy během několika týdnů 

Varšavská smlouva byla -