Edvard Beneš

- narodil se 28. května 1884 v Kožlanech na Rakovnicku

- syn malorolnické rodiny

- vystudoval filozofii a sociologii v Praze a Paříži

- po vypuknutí 1. sv. v. se zapojil do organizace vnitřního odboje

- r. 1915 následoval TGM do zahraničí, kde spolu s M. R. Štefánikem pracoval na vzniku Československa

- stal se prvním československým ministrem zahraničí

- v letech 1935–1938 a 1945–1948 byl 2. československým prezidentem

- v období tzv. Druhé republiky, po Mnichovské dohodě až do května 1945 žil a politicky působil v exilu v Londýně

- po válce se Beneš vrátil domů coby oslavovaný obnovitel státu

- snažil se odčinit mnichovskou dohodu

- po dobu okupace a neexistence parlamentu vydávala exilová vláda prezidentské dekrety, které Beneš jako nejvyšší činitel podepisoval → nesprávně nazývány jako „Benešovy dekrety“

- nejdůležitější dekrety prezidenta republiky:

1) Dekrety omezující práva Němců a Maďarů (květen a srpen 1945)

2) Znárodňovací dekrety (24. říjen 1945)

3) Retribuční dekrety - dekrety o potrestání zločinů spáchaných v době války a okupace → ustanoveny mimořádné lidové soudy

- i Benešovou zásluhou bylo poválečné Československo příliš orientováno na Sovětský svaz, z čehož nesmírně těžili komunisté

 - v r. 1946 v parlamentních volbách dosáhly KSČ a zčásti KSS velkého úspěchu

- v uměle okleštěné demokracii omezeného počtu politických stran postupně upevňovali svou moc v zemi → únor 1948

- v komunisty vyvolané vládní krizi unavený a těžce nemocný Beneš nepodpořil demokratické síly a potvrdil komunisty navrženou novou vládu → zahájeno dlouhé odbobí diktatury

- v červnu 1948 zcela zlomený Beneš jako prezident podruhé abdikoval

- 3. září 1948 zemřel v Sezimově Ústí, kde je v parku své vily pochován společně se svou ženou Hanou Benešovou