Československo v letech 1945–1948

po osvobození obnovena Československá republika, Podkarpatská Rus se stala součástí SSSR

lidé prosovětsky naladěni - vděk SSSR za osvobození, nedůvěra k Západu (kvůli mnichovské zradě)
→ z popularity SSSR a Rudé armády (tzv. Osvoboditelky) těžila Komunistická strana Československa (KSČ)
komunisté vystupovali jako jediní opravdoví stoupenci SSSR, což KSČ napomohlo k pozici nejsilnější politické strany poválečných let → posíleno odhodlání strany brzy dosáhnout mocenského monopolu

zdůrazňována kontinuita (nepřetržité trvání) Československé republiky včetně platnosti ústavy z r. 1920, ale prezidentské dekrety ji postupně značně pozměňovaly

nepovoleny pravicové strany → systém Národní fronty Čechů a Slováků = sdružení povolených politických stran:

■ ČSL (Československá strana lidová)

■ ČSNS (Československá strana národně socialistická)

■ ČSSD (Československá strana sociálně demokratická)

■ KSČ (Komunistická strana Československa)

■ KSS (Komunistická strana Slovenska) - na Slovensku

■ DS (Demokratická strana) - na Slovensku

■ Strana práce - na Slovensku

■ Strana svobody - na Slovensku

opravdová opozice byla znemožněna
velký společenský vliv získaly odbory sloučené do jedné organizace - Revolučního odborového hnutí (ROH) v čele s Antonínem Zápotockým

v prvních měsících po válce neexistoval parlament - zákonodárnou moc měl prezident republiky Edvard Beneš → vydával dekrety, které nahrazovaly zákony - jednalo se o zákony řešící hlavní problémy státu - potrestání zločinů spáchaných za okupace, změny ve vlastnických vztazích či v postavení Němců a Maďarů
docházelo k tzv. národní očistě - byla zabezpečena retribučními dekrety prezidenta republiky (postih za zločiny spáchané před jejich vyhlášením) z r. 1945 o potrestání nacistických zločinců, zrádců a kolaborantů (tzv. malý a velký retribuční dekret) → mimořádné soudy, popravy (trest smrti - K. H. Frank, J. Tiso, V. Tuka aj.)

konference v Postupimi rozhodla o odsunu Němců z československého a polského území
fáze odsunu:

■ divoký odsun: probíhal v prvních dnech a týdnech po skončení války, moc do svých rukou brala ulice → msta spojená s násilím

■ organizovaný odsun: Němci organizovaně odsouváni na německé a rakouské území

prezident Beneš vydal dekrety (říjen 1945), které znárodnily/zestátnily banky, doly a těžký průmysl (do státního vlastnictví se dostaly firmy, které měly více než 500 zaměstnanců) → vznikla smíšená ekonomika (podniky státní + podniky soukromé)
podstatný vliv v podnicích získaly orgány zaměstnanců, tzv. závodní rady, jejichž členové se mohli podílet na řízení státních i soukromých podniků
1. etapa pozemkové reformy (do jara 1946) → zkonfiskovaná půda Němců, zrádců a kolaborantů přidělována zájemcům za nízkou cenu (výměra do 13 ha pro jednotlivce), osídlení pohraničních vesnic

26. května 1946 se konaly poslední „svobodné“ parlamentní volby před rokem 1989
drtivě zvítězila v českých zemích Komunistická strana Československa (KSČ) (40% hlasů), na Slovensku Demokratická strana (DS) (62% hlasů) → celostátně KSČ (38% hlasů)
po volbách pokračoval systém vlády Národní fronty, komunisté v něm však posílili → stali se rozhodujícím prvkem ve státě - obsadili důležité rezorty - ministerstvo vnitra, informací, financí a zemědělství a získali post předsedy vlády, jímž se stal Klement Gottwald → byla vytvořena vláda v čele s Klementem Gottwaldem
prezidentem republiky byl zvolen opět Edvard Beneš
členy vlády se stali také dva nestraníci - ministr zahraničních věcí Jan Masaryk a ministr národní obrany Ludvík Svoboda, který však sympatizoval s komunisty
nová vláda vyhlásila tzv. budovatelský program, jehož hlavními body se staly

■ dvouletý hospodářský plán (1947–1948) → cílem bylo překročit předválečnou výrobu o 10% a industrializace Slovenska

■ vypracování nové ústavy

komunisté chtěli absolutní moc → obsadili klíčové pozice v bepečnostních složkách (policie, armáda) a začali připravovat státní převrat

Rok 1947

SSSR zabránil Československu v účasti na poválečné hospodářské obnově Evropy, kterou organizovaly USA - tzv. Marshallův plán = důkaz, že ČSR náleží do sovětského bloku → odmítnutím Marshallova plánu přijalo Československo diktát z Moskvy a de facto se již tím zařadilo mezi sovětské satelity na dalších 40 let
Československo navíc zasáhlo katastrofální sucho roku 1947 → musely být sníženy příděly potravin, ani dodávka obilí ze Sovětského svazu nepomohla tak, jak hlásali komunisté → značné zatížení byrokracií spolu se znárodněnými podniky rozkrývaly neefektivitu a nekonkurenceschopnost výrobků na zahraničních trzích → produktivita tak klesla hluboko pod předválečnou úroveň
v dubnu 1947 (v Hradci Králové) - tzv. Hradecký program = návrh revize 1. pozemkové reformy a parcelace statků nad 50 ha - program přednesl komunistický ministr zemědělství Julius Ďuriš
komunisté navrhli tzv. milionářskou dávku - zvláštní daň pro bohaté (35 000 milionářů) k vyrovnání ztrát rolníků způsobených suchem

Sovětský svaz na Marshallův plán reagoval vytvořením Kominformy (informační byro) a o dva roky později založením Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) → ve skutečnosti spíše nástroje k prosazení hospodářských zájmů Sovětského svazu
září–listopad 1947 - krize na Slovensku - zkonstruováno „protistátní spiknutí“ → snaha státní bezpečnosti likvidovat převahu DS → došlo k reorganizaci Sboru pověřenců, oslabení pozic DS ve prospěch KSS
přes všechny změny existovala svoboda tisku, soutěž politických stran NF i svoboda náboženská a shromažďovací
na začátku roku 1948 bylo Československo jedinou zemí v sovětské zóně vlivu, kde neměli komunisté absolutní moc