Československo v 70.–80. letech 20. století
- Moskevský protokol žádal tzv. normalizaci situace v ČSSR → představitelé polednové politiky zůstali ve svých funkcích jen dočasně, postupně byli z vedení strany a státu odstraněni
- v dubnu 1969 z vedení KSČ odstoupil Alexander Dubček → nahrazen Gustavem Husákem (původně zastánce reforem, poté důsledným „normalizátorem“ → zahájen návrat k poměrům před rokem 1968
- v květnu 1975 byl nejvyšší představitel KSČ Gustav Husák zvolen i do čela státu - ve funkci prezidenta vystřídal nemocného Ludvíka Svobodu → opět spojena nevyšší funkce KSČ + hlava státu
70. léta
- období tzv. normalizace
- vše se vrací před rok 1968 (utužování poměrů)
- utužení diktatury KSČ
- zpřísněna cenzura
- období čistek či prověrek ve společnosti a KSČ → lidé vyhazováni pro své názory z KSČ, ze zaměstnání, ze škol (stávalo se, že univerzitní profesor začal pracovat jako topič v kotelně)
- další vlna emigrace (cca 250 000 osob)
- lidé rezignovali na společenskou angažovanost - nechtěli se vůbec plést do politiky (PASIVITA) → smyslem života se stalo budování víkendových chat, kde bylo možné zapomenout na „šeď režimu“
Hospodářství
- množila se hospodářská kriminalita
- obchodovalo se na černém trhu se západními měnami
- ekonomika byla schopna lidi nasytit, ale nebyla je schopna plně uspokojit
- v obchodech často chybělo - nebo vůbec nebylo k dostání - tropické ovoce, toaletní potřeby, jízdní kola
- na osobní automobily byly vypisovány pořadníky
- podpultový prodej - prodavači schovávali výrobky, o které byl velký zájem, pro své známé, nadřízené,...
- krize hospodářství
■ zpožďování technického rozvoje
■ plýtvání energií a investicemi
■ zastaralý hospodářský mechanismus
■ orientace na východní trhy
- byla dovršena industrializace Slovenska
- obrovská ekologická devastace přírody (rabování nerostných surovin, severní Čechy připomínaly měsíční krajinu) → vznik ekologických iniciativ - v roce 1974 - Akce Brontosaurus
Sociální reformy
- růst důchodů, mateřských příspěvků, příspěvků na dítě
- bezúročné půjčky pro mladé novomanžele
→ nárůst populace
- výstavba panelových sídlišť
- výstavba obchodních domů, škol, školek, kin, stadionů
- výstavba dálnice D1
- výstavba podzemní dráhy - metra
Charta 77
- během 2. pol. 20. století narůstala snaha zajistit na základě mezinárodních ujednání mírové soužití evropských států → dlouhodobá jednání v podobě Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE)
- součástí této konference (KBSE) bylo i srpnové jednání v roce 1975 v Helsinkách - představitelé 35 evropských států podepsali tzv. Závěrečný akt → zavazovali se k respektování lidských práv a základních svobod
- Závěrečný akt podepsalo i Československo → očekávání československé společnosti, zda budou závazky naplněny
- v roce 1976 - došlo k zatýkání členů hudební skupiny The Plastic People of the Universe za protistátní činnost → z protestu proti zatčení hudebníků vznikla v lednu 1977 iniciativa Charta 77 - vůdčí osobnosti - Václav Havel, Pavel Kohout, Jan Patočka, Ludvík Vaculík → kritika komunismu za nedodržování politických, lidských a občanských práv
→ KSČ prohlásila Prohlášení Charty 77 za protistátní a protisocialistické → zatkla několik signatářů Charty a iniciovala podpisovou kampaň - tzv. Antichartu - podpisem Anticharty vyjádřili signatáři loajalitu ke komunistickému režimu
→ v dubnu 1978 - vznikl Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) = sdružení občanů, jehož cílem bylo sledovat a zveřejňovat případy politických vězňů a dalších osob pronásledovaných z politických důvodů → jeho členové byli pronásledováni
- ilegální opozice proti KSČ (Charta 77, VONS aj.) se nazývala disent - jejich členové - disidenti = odpůrci režimu (Václav Havel, Václav Benda, Petr Uhl aj.)
- disent poukazoval na nedodržování lidských a občanských práv
80. léta
- mírné uvolnění režimu nastalo až v roce 1985 po nástupu M. S. Gorbačova do vedení SSSR → politika maximální otevřenosti o činnosti státních orgánů a minimálního potlačování svobod slova a informací - tzv. glasnosť a perestrojka = politika přestavby a informovanosti → naděje na zlepšení poměrů
- v roce 1987 - vystřídal nemocného Gustava Husáka ve funkci generálního tajemníka KSČ Miloš Jakeš → snaha potlačit všechny pokusy o reformu
- vzrůstal lidový odpor proti režimu → časté demonstrace
- leden 1989 - první velká série protestů - 20. výročí Palachovy smrti → tzv. Palachův týden
- červen 1989 - Václav Havel spolu s dalšími disidenty inicioval petici Několik vět → požadavek demokratizace, propuštění politických vězňů, respektování práva na možnost shromažďování atd.
- 17. listopadu 1989 - komunistická policie (VB) krvavě potlačila studentskou demonstraci na Národní třídě v Praze = počátek sametové revoluce, která vedla k pádu komunistického režimu