Československo po roce 1948

naprostá podřízenost SSSR ve všech oblastech - tzv. sovětizace

■ v ekonomické - v r. 1949 vznik Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) se sídlem v Moskvě, SSSR socialistickým státům nařizoval, co mají vyrábět → obrovské zásahy do národních ekonomik

■ ve vojenské - v r. 1955 vznik Varšavské smlouvy - smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci - sdružovala tyto socialistické státy - Albánskou lidovou republiku, Bulharskou lidovou republiku, Československou republiku, Maďarskou lidovou republiku, Německou demokratickou republiku, Polskou lidovou republiku, Rumunskou socialistickou republiku a Svaz sovětských socialistických republik

Politický systém

KSČ vybudovala totalitu (vládu 1 strany) = režim označován jako socialistický
KSČ začala s přeměnou politického i společenského systému
změny spojeny s osobou Klementa Gottwalda (prezident 1948–1953)
9. května 1948 byla přijata nová ústava, která prohlásila Československou republiku lidovou demokracií → cíl - budování socialismu
KSČ se měla stát jedinou politickou silou, ostatní strany byly zrušeny nebo zbaveny veškerého politického vlivu
byla posílena zahraničněpolitická orientace na SSSR
komunistická strana kontrolovala ozbrojené složky a řídila ekonomiku země
v čele komunistické strany stál předseda ústředního výboru a stranický sekretariát
komunisté ovládali společnost pomocí:

■ armády

■ Veřejné bezpečnosti (VB) - policie

■ Státní bezpečnosti (StB) - tajné policie

■ Lidových milicí - vyzbrojených oddílů dělníků

Nerespektování práva a spravedlnosti

docházelo k pronásledování všech antikomunistů (západní odbojáři, církev - např. Msgr. Josef Beran, nekomunističtí politici aj.)
na přelomu 40. a 50. let zahájeny vykonstruované politické procesy (monstrprocesy) - proti tzv. skrytým třídním nepřátelům a škůdcům → časté rozsudky smrti a dlouholeté žaláře - většinou šlo o naprosto nepravdivá obvinění - r. 1949 byl popraven čelný účastník zahraničního odboje generál Heliodor Píka, r. 1950 popravena poslankyně Dr. Milada Horáková, z vlastních řad KSČ - r. 1952 popraven gen. taj. KSČ Rudolf Slánský či Vladimír Clementis
v boji proti tzv. nepřátelům režimu komunisté využívali i mimosoudní tresty - byly zakládány tzv. Tábory nucené práce (TNP) a Pomocné technické prapory (PTP) - do těchto zařízení (např. uranové doly) se dostávali lidé prakticky bez možnosti odvolání
podle vzoru SSSR, kde měly stalinistické politické procesy i zřetelný antisemitský podtext, se v rozsudcích zdůrazňoval také židovský původ obžalovaných
rovzrat právního řádu - masová nezákonnost - odposlechy, zásahy do soukromí, zrušení listovního tajemství

Společnost

změna společenské struktury

→ likvidace střední vrstvy (soukromníci, živnostníci)

→ pokles prestiže inteligence - nahrazována na vedoucích pozicích tzv. dělnickými kádry

zavedena jednotná státní ideologie - marxismus-leninismus
boj proti masarykismu - odstraňování soch TGM
po roce 1948 se výrazně zvýšila zaměstnanost žen - žena měla zvládnout totéž co muž
velká vlna emigrace - po únorové krizi začaly odcházet přes zatím ještě průchodnou hranici tisíce lidí do emigrace (na Západ)

→ vznik 3. odboje - boj za demokracii (Skupina bratří Mašínů)

→ v únoru 1949 založena Rada svobodného Československa

→ od května 1951 začala vysílat rozhlasová stanice Svobodná Evropa (Ferdinand Peroutka, Pavel Tigrid,...)

HOSPODÁŘSTVÍ

■ centrálně řízené

■ pětileté hospodářské plány (1. pětiletka 1947–1953)

■ industrializace Slovenska

■ důraz na těžký průmysl, strojírenství a zbrojní průmysl x chybělo zboží základní životní potřeby (toaletní papír, ovoce, jízdní kola apod.)

■ likvidace soukromého sektoru (znárodňování)

■ obchod orientován na SSSR a satelity

■ kolektivizace v zemědělství → roku 1949 vznik Jednotných zemědělských družstev (JZD) → násilná kolektivizace (1. vlna 1949–1953)

■ umělá zaměstnanost (každý člověk musel pracovat)