Antonín Novotný
- narodil se 10. prosince 1904 v Praze-Letňanech
- syn chudého zedníka
- vyučil se strojním zámečníkem
- pracoval jako dělník
- od mládí byl komunistickým funkcionářem
- za okupace se zapojil do ilegální komunistické činnosti → byl několik let vězněn v koncentračním táboře Mauthausen
- v r. 1945 se stal vedoucím tajemníkem KV KSČ a o rok později členem ÚV KSČ
- po únorovém převratu v r. 1948 se výrazně podílel jako šéf mocné pražské stranické organizace
- v dalších letech upevňoval svou moc a vliv
- po smrti Klementa Gottwalda v r. 1953 byl zvolen prvním tajemníkem KSČ
- po smrti Antonína Zápotockého v r. 1957 se stal prezidentem Československé republiky
→ ve svých rukou soustředil dvě nejvyšší funkce - první tajemník KSČ + prezident Československé republiky
- v r. 1960 prohlásil, že socialismus v Československu definitivně zvítězil
- téhož roku prosadil schválení nové ústavy, tzv. socialistické:
→ byl změněn název Československé republiky (ČSR) na Československou socialistickou republiku (ČSSR)
→ byl zaveden nový státní znak
→ byla schválena nová územní organizace - sloučeny okresy a snížen počet krajů
- v době jeho vlády docházelo ke značnému uvolnění a k částečné rehabilitaci nespravedlivě odsouzených v politických procesech 50. let
- v 60. letech se československá společnost začala značně liberalizovat - vznikala malá divadla, československý film zažíval úspěch, byly vydávány svobodomyslné Literární noviny apod.
- v době vlády Antonína Novotného došlo v říjnu 1967 k tzv. strahovským událostem - protestu studentů strahovských kolejí proti výpadkům elektrického proudu - protest byl VB brutálně rozehnán - jejich zásah byl nejen československou veřejností odsouzen → tím byla oslabena pozice tehdejšího vedení KSČ v čele s Antonínem Novotným
- v lednu 1968 byl Novotný odvolán z funkce prvního tajemníka KSČ a nahrazen Alexandrem Dubčekem
- o dva měsíce později Novotný abdikoval i na úřad prezidenta republiky
- v květnu 1968 byl odvolán ze všech funkcí a bylo mu pozastaveno členství v KSČ
- v r. 1971 v období tzv. normalizace byl do KSČ znovu přijat, do žádné funkce se však již nevrátil
- zemřel 28. ledna 1975 na infarkt